Quo vadis? Hodíme se k sobě?

18. července 2010 v 21:42 | JS
V černém autě na kraji města zastavila rodinka. Po dlouhé cestě se chtěli protáhnout, děti samozřejmě již 50km signalizovali, že v jednom případě se mu chce blinkat a ve druhém případě se jí chce už strašně moc čůrat. Želvička a umělohmotný samopal zapadly někam pod přední sedačky a pohroma vyběhla na louku.
Zastavila, dívala se na manžela, kterého týden neviděla, aby se sedli s dětmi do auta a jeli na prodloužený víkend do Rakouska skrz zácpami ucpané dálnice. Byla unavená a on tupě zíral do dáli. Neměla chuť porušit monument mlčení, který se táhnul už od Grazu. Divný podvečer, pomyslela si. Děti přilétly a vrhly se do auta. Mami, mami, my máme hlad!, slyšela unisono.
On nic neřekl, nastartoval a rozjeli se domů. Další večer bez rozhřešení, další večer zavlečený do bláta šedi cest i posledních dní. Dívala se do zrcadla v koupelně, roztřepené konečky vlasů žmoulala v dlani a sama sebe se ptala. Hodíme se k sobě ještě? Nebo hodili jsme se k sobě vůbec? Na zápraží zapadla mezitím spolu se Sluncem i pěna dní ...

Podívejte se, zda se ke svému partnerovi hodíte či spíš on k Vám. Klikněte zde.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama