Automotive - Kapitola III. - Reklamace aneb kdo z koho?

25. července 2010 v 17:34 | JS |  Z deníku automotive
Přišel jsem do práce. Ranní slunce rozhalilo krajinu na úpatí fabriky a já jsem na chvíli zalitoval, že nemůžu zůstat doma. Scházel jsem pomalu dolů do výrobní haly, letmé pozdravy a prohlídka pracoviště. Vše se zdálo, že běží tak, jak má. Chvíli jsem se hrabal v kontrolních přípravcích a rozhodoval se, které bude potřeba nechat opravit.
Máme reklamaci, ozvalo se za mnou. Kvalitář se potměšile usmíval, hádal jsem kdo. Daimler, BMW, GM, SKODA nebo MAN? Za mnou se ozvalo odfrknutí vysekávacího stroje. Přišlo to z Daimleru, pokračoval kvalitář, asi je tam někdo nový. Razítko je prý od 2cm víc vlevo než má být. Nechápavě jsem se na něj díval, razítko? Razítko přece nemá na funkčnost dílu žádný vliv, nikdy jsme s tím problémy něměli.
Chvíli jsem stál a představoval si nového inženýra absolventa v Daimleru a jeho první kontakty s výkresy. Jeho otrocky německé pedanství ve všech náležitostech, jeho touhu ukázat nadřízenému, že tam není do počtu. A tak přichází úmorná práce, díl po díle versus výkres. Á tady, určitě se mu zaleskly oči , když uviděl odchylku na díle, co se již dva roky dodává a nikdy s ním nebyl problém.
Máme do pátku zaslat report a popis nápravných opatření, huhňal kvalitář, kterému do očí zasvítilo ono ostré ranní slunce. Představil jsem si jednání, pět lidí bude sedět u stolu a debatovat, co s tím. Každý ví, že je to nesmysl a nikdo nebude chtít předávat to dál na sales. Bylo by s tím spousta práce. Dívali jsme se s kvalitářem střídavě na výkres dílu a na čtyř tunový nástroj za námi ve skladu forem. Dva údržbáři nám ho sundali a rozhodili. Ano, jediná šance je upravit formu.
Zadali jsme požadavek do datbáze a 2000 EUR za opravu nástroje se proměnilo na poplatek za to, že vlk se nažere a koza zůstane celá. Jednání bylo rychlé, finanční to odsouhlasilo hned další den. Plánovači vyrobili vorlauf a odeslali jsme formu. Report a nápravné opatření.
Stál jsem před závodem a hrál si s klíčem od své Fábie. Díval se do dáli a myslel na člověka v Daimleru, který právě předává email s naší odpovědí. Chvíle napětí a otupělosti mě zavedla večer do baru na rohu ulice. Po dvou plzních se zdál život trošku únavnější něž obvykle a tak jsem šel spát. Usínal jsem s pocitem zbytečnosti nad vlastním údělem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 L. L. | Web | 29. dubna 2014 v 0:27 | Reagovat

"Razítko o 2cm víc v levo než má být" - to znám. Občas je to pacient a občas vedení, komu se něco takového nezdá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama