Automotive - Kapitola I. - Tak nějak kdysi dávno ... za oněch časů

11. července 2010 v 22:40 | JS |  Z deníku automotive
Znáte to. Začněme touto frází. Byl jsem na technice. Právnická nebo filosofie šla kolem mě a já, abych se nedíval kruté realitě hned v devatenácti do tváře, jsem se přihlásil na techniku. Bakalářské studium uprostřed krajského města mi dalo volnost. Časem jsem zjistil, že nemusím být ve škole u všecho, rozkoukal jsem se na kolejích a pronikl do tajů kulturního života v okolí školy i ve městě. Byl jsem celkem šťastný. Dny plynuly, najednou jsem stál před bakalářkou a hned po té státnice. Seděl jsem doma s titulem v kapse, napsal životopisy, pověsil je na na internet. Poslední prázdniny. Doma bylo jako u rodičů, v bavlnce, která trochu zaváněla ostnatým drátem. Měl jsem chuť se odstěhovat, bydlet sám, ale almužna od ÚP moc možností neskýtala. Peníze z brigád zmizely kdoví kam. Začal jsem chodit na pohovory.
Automotive. Když jsem to slovo slyšel poprvé, lámanou angličtinou jsem si povídal s personalistkou. To jsem ještě nevěděl, co se pod tímto slovem skrývá. Vzali mě. Stal se ze mě technolog linky na cosi, co se stalo záhy Nejdůležitějším dílem v autě. Pomalu jsem se rozkoukával, abych po měsíci, kde jsem sténal pod SOP , EOP , vzorování, poka yoke, APQP, LEAN a dalšími slovy, které jsou dnes slangem, zjistil, že vlastně nechápu, co tu mezi těmi spocenými lidmi dělám. Oni lidé se živili tím, že vkládali Polotovar do linky, na ten po vylisování namontovali Nakupované díly a po té vložili Koncový díl do Balící jednotky. Přitom sledovali světelnou tabuli, která jim říkala kolik dílů jěště musí do konce směny udělat, aby si vydělali aspoň trochu slušné peníze. Občas kolem přešel Mistr, který je kontroloval, tisknul jim výrobní lístky a přebíral od plánovačů výrobní zakázky. Všechno samozřejmě pod nadvládou mocného SAPu.
Já jsem chodil kolem Linky, psal pro ni Výrobní postupy, přepisoval ty stávající, řešil s Kvalitou a Mistrem reklamace. Celý můj den se začal točit okolo ráno vstát a starat se o Linku a Díly z ní. Zabloudil jsem někam na Halu 22 mého života. Kolikrát na to vzpomínám v hodně pozdních hodinách teambuildingu, když se dívám tupě do prázdna, kde se sebou kymácí namotivování spolupracovníci.
Tak nějak jsem veplul do procesním olejem promazaného soukolí. Soukolí, co se valilo někam dál pod kormidlem invence managmentu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Annie Annie | Web | 21. února 2013 v 12:14 | Reagovat

Promiň, že se k tvému příběhu dostávám až tak pozdě - četla jsem tvůj komentář, ale jaksi si stále nemohla najít čas podívat se na to. Ale už jsem tady :D.
Přiznám se, že realistické příběhy - z našeho světa, o opravdových místech a postavách atd. atd. moc nemusím, ale projdu si ještě pár kapitol :). Ale nic neslibuju, jelikož se nepovažuju za nějakého bravurního literárního kritika :D. To doporučuji kontaktovat třeba takovou Temnářku.

2 Murderness Murderness | Web | 5. března 2013 v 0:25 | Reagovat

Super! Velice zajímavě píšeš, člověka to úplně vtáhne. Promiň, asi mi na ten blbý dotaz neodpovíš, ale mohl bys mi napsat, kolik ti je let? Docela by mě to zajímalo, vzhledem k stylu tvého psaní :)

3 L. L. | Web | 29. dubna 2014 v 0:22 | Reagovat

Já mám naopak takové články ze života ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama