Automotive - Kapitola VI. -Automotive - LEAN management

8. srpna 2010 v 23:33 | JS |  Z deníku automotive
Díval jsem se z okna kanceláře na halu a pozoroval lidi u strojů a linek. Občas mě při tomto pohledu napadlo, jak snadno se mění ideály střední školy ve stínu reality všedního dne. Viděl jsem se v parku na dece, pár kamarádů a víno. Čas nehrál roli. Brrr a vystřízlivění po letech - tady. Díval jsem se a přemýšlel o nadějích a ideálech lidí tam dole. Stereotypní, monotonní práce zaměřená na úsporu každé sekundy při výrobě, zvyšování norem a zapracování u nových projektů. A tam dole stál člověk, který byl skoro na úrovni robota vedle v řeči finančního controllingu.
Stál jsem a studoval situaci u linky A, kde se křížili ještěrky při odvozu finálních výrobků a dovozu polotovarů. Přemýšlel jsem jak pracoviště zoptimalizovat, jak změnit tok materiálu. Už před tím jsme se bavili s mistrem, že materiál z linek by se měl vozit ve větších baleních. Avšak prosazování se vždy zadrhlo někde mezi mistry linek a výrobním ředitelem. Balení se nezměnilo.
Máme tu návštěvu, všichni na půl desátou do zasedačky, uff, pomyslel jsem si, kdo zase dorazil. V půl desáte seděli v zasedačce od mistrů, technologů až po výrobního ředitele všichni. Centrále se nelíbilo, že neplníme plán úspor a tak nám poslali black belta, aby nám pomohl. Krátce se představil, řekl z jakého závodu je a že by si představoval něco jako workshop na hlavních pracovištích v následujících týdnech. Samozřejmě, že vylosovali mé pracoviště jako první. Měl jsem si připravit do zítřka nějaký problém a návrh jeho řešení. To samozřejmě přijde na program až potom, co budeme procházet linku a výrobní postupy. A až potom, co vysvětlím technologii a obecný způsob výroby.
Nespletl jsem se ráno se mnou chtěl mluvit ještě výrobní ředitel, samozřejmě proto, abychom se nepoušteli do žádných koudelkovských větších akcí. Nadhodil jsem problém s balením polotovarů. Dostal jsem zelenou, znělo to dobře. Sešli jsme se s black beltem u linky. Procházeli jsme postup výroby, layouty pracoviště. Půl hodina za půl hodinou mizela v propadlišti času a já s hrůzou zjištoval, že podklady pro zítřejší předání výroby budu dělat dnes odpoledne, možná večer.
Konečně pauza na oběd. Na konec to dopadlo tak, že black belt trochu časově nezvládal. Napsal nám potenciály z jeho strany. Dostali jsme týden na zpracování a odjel, neboť se vysktl nedokladný problém v jiném závodě.
Nahlédl jsem do seznamu, co bod, to minimálně 3 hodiny práce navíc pro mě a další tři kolegy. Většinou proto, aby jsme vysvětlili, že to nemá smysl. Njn, kde jinde tak platí, že čas jsou peníze jako v automotive. Začal jsem s podklady na zítra, doprovázelo mě slunce, co se rozhodlo, že už pomalu zapadne za obzor ...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama