Automotive - Kapitola V. - FMEA meeting aneb čtyři hodiny utrpení

3. srpna 2010 v 23:00 | JS |  Z deníku automotive
Dnes jsem přišel do práce a vyskočilo mi upozornění. Naštěstí ještě v Outlooku. Koupili nás Američani a tak přecházíme na Lotus Notes. Už jen schvalování změn nástrojů mě děsí. To, že musí odkliknout fajfku někdo, kdo nemusí řešit a ani neví, že máme změněné díly za týden dodávat, má své nevýhody. Hlavně tu, že ho to vůbec nezajímá a tudíž je schopen ji odkliknout za týden ...
No co naplat, upozornění se objevilo skrz můj ranně rozostřený zrak. Procesní FMEA u nových dílů. Bohužel se jedná o novou technologii, tudíž ji budeme tvořit od začátku. FMEA je systém, kterým se předvídají potenciální chyby a navrhují potenciální nápravná opatření. Úroveň chyb hodnotí na stupnici, pokud docílí určitého součtu, musí se vyvodit nápravná opatření. Ta překvapivě realizuje technolog. Tedy já ...
Sešli jsme se v zasedací místnosti, nyní meeting room, dříve Besprechungszimmer. Moderátor FMEA, tedy člověk, který ji zapisuje, začal rekapitulovat, o jaké díly se jedná, o jakou technologii jde. Seděli zde lidi ze všech oddělení. To zase bude stát za ho*no, řekl mistr, který bude mít na starosti pracoviště. Atmosféra klesla na bod mrazu, když jsem dle kalkulace začal vysvětlovat proces. Skoro to vypadalo, že díly vyrobit nelze. Nebo-li nikdo je vyrábět vlastně kromě vedení nechce. Tak a já, zde sedím jako člověk, který vysvětluje všem ostatním, že lepší příležitost jsme nemohli dostat. Škoda, že kromě mě si to myslí pouze finanční controlling ...
Po dvou hodinách začali umdlévat první lidé, druzí telefonovali vedle zasedačky. Kvalitář, moderátor a já jsme se snažili dokopat FMEA ke zdárnému konci. Během střídání se lidí u telefonních hovorů jsme dali konečně strukturu dohromady tak, že není potřeba žádné nápravné opatření. Po třech hodinách s FMEA všichni souhlasili. Čtvrtá hodina probíhala debatou o nových projektech v sérii. Samozřejmě skouzla ke kritice všech, kteří to k nám dotáhli. Uff, měl jsem v hlavě včelín ...
Ješte že přišel oběd, ohřál jsem si jídlo, které mi připomínalo UHO z kolejí, najedl jsem se a vzpomínal jsem, jak jsem si sliboval, že tohle už nikdy jíst nebudu ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Annie Annie | Web | 21. února 2013 v 12:19 | Reagovat

Ahoj, přečetla jsem si těch pár kapitol a musím říct, že to není špatně napsané, rozhodně je to čtivé, ale jak jsem psala úplně na začátku, není to můj šálek kávy. Jsem si ale jistá, že správné čtenáře si najdeš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama