Automotive - Kapitola XVII. - Zase v práci

15. března 2012 v 18:12 | JS |  Z deníku automotive
Ještě než jsem stačil vstřebat omannost neděle, už jsem seděl v autě s lehkých časovým deficitem. Krouhal jsem zatáčky a přemýšlel jsem, co mě dneska čeká. Nádhradní díly, sakra, jak se má člověk soustředit na takové nicotnosti. Představoval jsem si, jak nastupuje do svozu a lehce se usmívá. Pohodí kadeří, která se jí nenuceně připlete do tváře ... Vesnicí sedmdesátkou, co se dá dělat. Vřítil jsem se do kanceláře o dvě minuty později a šéf si zrovna nesl kafe. Tak pojď výletníku, řekl, jak bylo na centrále? Začal jsem mu vysvětlovat Jochenovu strategii s online požadavky na náhradní díly napříč koncernem. Chvíli jsme se nenuceně bavili. Jen, aby se to opravdu využívalo a bylo tam všechno, prohlásil šéf a zahleděl se z okna, víš, jak to dopadá, když se taková databáze neudržuje. Pokračoval jsem vysvětlením, že hlavním důvodem je určit, kde všude a u koho jsou nástroje zákazníků a naše. Občas se stává, že musíme náhradní díly nechat vyrábět jako prototypy, což je značně prodržuje. Pochopil a podíval se na mě. Byl to ten tázavý pohled, zda je to všechno. Ještě jsem dodal, že by Jochen chtěl začátkem příštího měsíce dorazit. Šéf vypadal potešeně, tak mi pak dej vědět, rád s ním někam zajdu.


Chvíli jsme ještě probírali harmonogram úspor. Poslední výkaz controllingu a další drobnosti z cest. Odcházel jsem poměrně dobře naladěn, šéf měl dobrou náladu a nechtěl si ji evidentně nechat zkazit až do odpolední porady s kvalitou a s výrobáky. Úspory neběžely tak, jak mají a on je musel přesvečit o pár krocích, do kterých se nikomu nechtělo. Zamyslel jsem nad excelem a stále jsem byl u ní, nemohl jsem se vzpamatovat. Uhrančivost jejích krásných očí mi nedovolila ani vyjít na chodbu, kde bych ji mohl potkat. Poslal jsem ji dvě tři zprávy. Odpověděla, že po šesté má čas a kde že jsem :) ... Zadíval jsem se na hodiny a šel si pro kafe z automatu. Nahlédl jsem do kutlochu kvalitářů, stála tam s místním chytrákem a zkoumala nějaký polotovar. Naše oči se protly a já pocítil lehký omanný vánek, který mě k ní přitahoval.

Čau, tak jak bylo na centrále, vyřítil se mistr. Začal jsem cestou, pokračoval přes večeři, popsal zlehka jednání a přitom mi vyšla na chodbu a já nebyl schopen od ní odlepit oči. Strašně jí to slušelo. Málem jsem se nebyl schopen soustředit na rozhovor. Dostal jsem pár standardních otázek, odpověděl podle klasické šablony, že všechno je OK a vrátil se do kanceláře. Jochen mi poslal dotazník na nástroje, byla to práce na 14 dní, všechno vytahat z intranetu a narvat do excelové šablony. Zakousnul jsem se do toho a nemohl stejně na ní přestat myslet. Nějakej zasněnej, prohlásil kolega a začal se smát ... Odpověděl jsem, že jsem toho moc nenaspal. Jo, to jo, to ti budu věřit, pousmál se "tajemně". Zbytek dne jsem vyplňoval onu tabulku list za listem, nástroj za nástrojem. Práce na 14 dní, která musela být hotová za 3 dny. Automotive standard.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Strange ghost Strange ghost | Web | 15. března 2012 v 20:26 | Reagovat

Pěkný blog... Pěkný :D

2 Jezurka Jezurka | Web | 16. března 2012 v 16:42 | Reagovat

Přiznám se, že jsem se napřed trošku "prošla" po blogu, abych zjistila, zda je to, co jsem teď četla jen povídka nebo skutečnost. Pokud je to pravda, držím všechny čtyři, aby ti to vyšlo. Moc hezky jsi to napsal.

3 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 16. března 2012 v 17:49 | Reagovat

je to fikce inspirovaná realitou ... šťastně zamilovaný bohužel nejsem :/

4 pavel pavel | Web | 16. března 2012 v 21:39 | Reagovat

Lépe špatně než vůbec.

5 L. L. | Web | 29. dubna 2014 v 0:57 | Reagovat

[3]: Snad se to změnilo (?) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama