Automotive - Kapitola XVIII. - V objetí

19. března 2012 v 17:01 | JS
Jak se blížila šestá, tak mi přibývalo práce. Návrh úsporných opatření na další půlrok musel být hotový už do zítra 9 hod, linka na H6 začala chrlit zmetky, přišla mi pozvánka od 17 hod na FMEA ... Začalo se míhat před očima, že ji dneska neuvidím. V púlčtvrté odjela domů a napsala mi, že zajde něco koupit a kolem šesté, že mě čeká. Teď kolem půl páté jsem stačil přehodit FMEA na zítra, linka byla špatně nastavená, protože nový seřizovač přehodil parametry a já se pustil do prezentace o úsporách. Stránka za stránkou, linka po lince, hala po hale, seděli jsme u toho tři a lámali si hlavu, jak zítra odprezentovat alespoň přibližně čísla, která bude akceptovat management. Půlšesté jsem ji napsal, že dorazím na sedmou. Napsala mi, že měla takovou předtuchu, když slyšela v práci, co máme dát dohromady a že už se na mě těší. Byl jsem rád, u cigarety jsme se domlouvali na posledních souhrnných tabulkách.


Špatně se mi soustředilo, čím víc se blížila sedmá, nakonec jsme to zapíchli o půl sedmé s tím, že se na to ještě zítra mrknem se šéfem. Rozjel jsem se domů, vykoupat, oholit, zeptat se, jestli po cestě nemám něco koupit, ne, takže rovnou čarou k ní. V půlosmé jsem konečně zazvonil, hodila mi klíče z balkónu a já vyběhl patra k ní. Otevřela mi sama, byla kouzelná, dáš si večeři? Při pohledu do jejích očí se mi lehce podlomila kolena, vstoupil jsem do bytu a přivinul jsem si ji k sobě. Její rty dělily od mých mikromilimetry a já nemohl odolat, sladce jsem ji líbal opřenou o dveře a dál a dál se nořil do vůně jejích vlasů. Dlouho jsme se líbali, až nekonečně dlouho, pak mi jemně zaprotestovala v náručí, ale já se s tím vařila ... Tak jsme se šli najíst do kuchyně a já nemohl spustit oči z ní a ona z mých. Špagety s omáčkou mi nakonec přišly opravdu k chuti, ale malinko jsem se přistihl, že jídlo nevnímám ...

Odnesla nádobí a já si ji odvedl na gauč. Třpytili se jí oči a já jsem už nemohl se ji nedotknout. Pohladil jsem ji po tváři a začal opět ochutnávat její rty, tak dlouho než zmizely veškeré zábrany mezi námi a já jsem s ní plul na vlnách slasti se jí dotýkat až přístavům po západu Slunce ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anonymka z diabla anonymka z diabla | 19. března 2012 v 18:26 | Reagovat

ty seš ale romantik :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama