Vnitřní hlas

1. března 2012 v 11:38 | JS |  Úvahy, fejetony
Vnitřní hlas. Někdy se mi stává, že se bavím s vnitřním hlasem. ten hlas je různě intenzivní a vypráví mi o tom, co dělají lidé, ke kterým mám nějaký vztah. Má své názory, své odhady a většinou to není nic příjemného. Ten hlas je totiž strašný skeptik. Nedá se říct, že by to bylo svědomí, protože většinou vystupuje za mě. Musím si dávat pozor, abych mu nevěřil a nejednal podle něj. Nemá totiž s lidmi soucit.

Párkrát se jsme se pohádali, protože jsem lidem věřil. Dnes už mu věřím tak na půl, jen odmítám jeho konspirační teorie, které má tak rád. Taky rád radí lidem a pořád jim něco slibuje, což já pak musím plnit. Celkově mám svůj vnitřní hlas vlastně rád, protože mám zajímavý vnitřní svět bez toho, aniž bych se musel doprošovat v některých případech lidí kolem.

Můj vnitřní hlas má teď roupy, chtěl by srovnávat účty, vyjasnovat si věci, dávat za vyučenou, chtít slyšet "svou" pravdu. Musel se, ale smířit s tím, že mě to nezajímá a na druhou stranu já jsem uznal, že od lidí opravdu nemůžu nic čekat. tedy až na vyjímky, které mám rád. Je to vlastně takové mé vnitřní zrcadlo, ve kterém se otvírají alternativy mých rozhodnutí a alternativy reakcí lidí. Nejhorší situace je, když nechápu rozhodnutí některých druhých a jeho alternativa je kromě ignorace problému jediným vysvětlením. Pak spolu s ním stojím ve sloupové místnosti a vedeme filozofickou dialektiku o tom, proč jsem nihilista a ne skeptik.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama