Proč bych se odstěhoval na pustý ostrov?
6. ledna 2013 v 19:13 | JS | ReflexeKomentáře
Vím co je to zklamání.A nejhorší je,když musíš v tomhle šíleným stavu fungovat.A ty nevíš co bude dál,vše je pryč a najednou úplně jinak.Je to bolest,protože chceš být v tuhle chvíli sám.Ale ta samota je asi to nejhorší.Zkus začít zase znovu psát básně.Vše dej do těch veršů a určitě se ti uleví .
romantické ideály nejsou jediným důvodem je štěstí a naději. protože důvod ke štěstí může být i ta nejmenší drobnost. a to je rozdíl mezi životem a matematikou - nikdy není jenom jedno řešení. a co je stejné... že i jedna drobnůstka tě může v celém příkladu posunout o kus dál.
Nejhorší je přestat snít. Snad se ti povede dostat se z tohohle špatného období a zase najdeš chuť do psaní básní.
Nezdtrácej naději. Když znovu zkusíš věřit nebo snít, tvůj život půjde zase jinou cestou. Zkus hledat cíl. Zkus o tom hledání psát.
Určitě se z toho dostaneš.
A myslím, že člověk se i mezi davy lidí může sám ztratit na pustý ostrov. Mám svůj pustý ostrov, na který si zajdu vždy, když chci být "sama".
A pokud kliknete na Web u tohoto mého komentáře, dostanete se na můj profil na pismaku a k mým básním. Nebo okopírujte nasledujicí odkaz: http://www.pismak.cz/index.php?data=user&id=4691
Verím, dúfam, alebo ti aspoň prajem, aby to časom bolo v poriadku. Bohužiaľ je to jediné, čo pre teba môžem urobiť... :/
To je mi moc líto... Ale neztrácej naději. Možná to nechceš slyšet, ale zapomeň na minulost. Přijde ještě mnoho žen do tvého života :)
O ženy tu ani moc nejde, jde spíš o to mít takový ten svůj klid konečně a to se nedaří ...
Smutný ale krásný článek ve kterém je hodně pravdy. Bude líp.
Oheň je velmi zajímavý. Jen se ten kladný vztah k němu, nesmí vymknout kontrole. Žhářů po tomto světě běhá už dost :-).
Hlavu vzhůru! Všechno jednou ustane. I tyhle ne příliš příjemné chvilky duše. Má je každý a lidé trpí i mnohem hůř. Musíš nalézt sílu, kterou v sobě každý má.
Né každý má idealní minulost,ani já jsem jí neměla dle svých představ.Tenkrát jsem se cítila asi podobně jako ty (zduraznuji to slovíčko asi protože to nemohu vědět) a ačkoliv jsem si již sama sé sebou nevědela rady tak jsem se já nevím jak bych to popsala začala jsem žít.Začala jsem si vážit každé chvile uvědomila jsem si že ostnatní na tom mobhou být ještě hůř.Prosím začni tedy znovu skládat básně ráda si je přečtu..