Realita

4. února 2013 v 17:23 | JS |  Téma týdne
Realitou se zabývám docela často, snažím se ji nějak uchopit, ať již úvahou v cyklu článků Podstata magie jako manipulace s realitou nebo beleteristicky v postřehu Realita v negližé. Pokouším se popsat její fragmenty v rubrice Úvahy, fejetony nebo v kritice společenského systému a politického směřování v rubrice Politika & EU. Realita je mnohosečný Damoklův meč nad námi všemi, panuje v kolektivním souznění i v individuálních pokusech ji změnit. A právě možnost ji změnit odjakživa fascinovala lidskou mysl.

Co je vlastně realita? Existuje vůbec něco objektivního, nezávislého na pozorovateli dění, tzn. na každém z nás? To jsou otázky, které se mi honí hlavou, protože i největší schizma ve fyzice mezi kvantovou neurčitostí, kde přítomnost pozorovatele ovlivňuje výsledek fyzikálního děje a obecnou teorií relativity, která nehraje v kostky, slovy Alberta Einsteina, ukazuje, že jsme teprve na počátku chápání reality. Pokud přijmeme naši aktivní roli při vytváření reality tím, že máme schopnost volby mezi tím a oním životním krokem. Pokud přijmeme myšlenku, že živé bytosti sdílí archetypální kolektivní nevědomí, místo podvědomí jednotlivce, jak ukazují výsledky bádání transpersonální psychologie. Pokud opustíme myšlenku mechanického vesmíru a předdefinované reality již na záčátku věků. Pokud odhodíme brýle newtonovského chápání věcí kolem nás.


Můžeme dojít k závěru, že realita není jasně daná a že to není ani chaos, ale že realita je směřování z kontinuálního bodu A do bodu B. Právě čas hraje v našem chápání důležitou roli. Musíme se oprostit od jeho chápání jako přímky se šipkou směrem z minulosti do budoucnosti, ale i od pojetí cycklického v uzavřeném koloběhu slunečního roku. Čas je spolu s prostorem jedinečné kontinuum (tedy cosi spojitého), které se chová celistvě jako pole a nezle ho zjednodušit na 3 prostorové osy a čas. Realita je pak snaha nás samých pochopit věci kolem nás a naše vzájemná komunikace, která vyúsťuje ve společný kompromis toho, čemu se dá říkat paradigma, tedy ta nejširší vědecká a filozofická teorie, která se snaží odpovědět na otázku: jak je to možné? A to ještě stojíme s berličkami víry před otázkou: Proč to tak je?

Zkuste si teď položit otázku: Jak je možné, že sedím u pc / nb / tabletu a čtu si cizí blog? Zkuste to úplně do detailu, využijte všech prostředků, které vám dává zkušenost a vzdělání. Jděte do co nejmenších detailů a zároveň zkuste být co nejobecnější. Od srdečního rytmu a vašeho dechu přes schopnost číst, psát a rozumět jazyku k podstatě tištěného obvodu v počítači. Zjistíte zajímavou věc, že realitu tvoříte vy svým myšlením a schopností vnímat předměty, události a subjekty, tedy bytosti schopné myšlení, kolem. A že všechny subjekty mají cosi společného a to, že je kolektivní empatie vůči životu a jeho snahy o své zachování.

Realita je tedy proud událostí a vjemů, které jsme schopni obsáhnout. Jsme v Platónově jeskyni, kde vidíme hru stínů na stěnách (= "subjektivní realitu") a nejsme schopni se otočit a spatřit (="vnímat") její objektivní podstatu, společnou všem, kterou symbolizuje oheň, který rozehrává rej stínů.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivet Ivet | Web | 4. února 2013 v 18:42 | Reagovat

Tedy Jene, takhle odborně rozebrat pojem "co je realita?" to je paráda.
Realitu zřejmě každý vnímá po svém, tak jak jí chce on vidět či prožívat...
Mě nejvíc oslovil ten tvůj poslední odstavec, možná proto, že jsem radši romantická osoba i když už se to v mém věku nenosí!-:(

2 pukina pukina | E-mail | Web | 4. února 2013 v 19:18 | Reagovat

Statečně jsem se prokousala až na konec článku, abych byla řádně poučena a opět o něco chytřejší...Ale otázku proč raději nepokládám, protože když už se někdo takhle zvídavě začne ptát, většinou to nemá konce:)

3 Allah Akbar Allah Akbar | E-mail | 4. února 2013 v 22:43 | Reagovat

Souhlasim zasadne proti:-D
Realita=slovo.
"Čas je spolu s prostorem jedinečné kontinuum (tedy cosi spojitého), které se chová celistvě jako pole a nezle ho zjednodušit na 3 prostorové osy a čas." Ze Ty jsi potkal v lese cyklistu?:-D

4 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 4. února 2013 v 22:47 | Reagovat

[3]: Ne dlazebni kostku, vole :-D

5 pavel pavel | Web | 4. února 2013 v 23:03 | Reagovat

Já to řeknu lapidárně, berme realitu takovou jaká je. :)

6 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 4. února 2013 v 23:05 | Reagovat

[5]: to se ovsem s tim, co jsem napsal nevylucuje :)

7 Allah Akbar Allah Akbar | E-mail | 4. února 2013 v 23:16 | Reagovat

Jen jestli nejela na kole:-D Jestli nam nelhali i Brutusaci:-D Basnici lhali, ucenci lhali, zurnaly lhaly, muzi mi lhali, zeny mi lhaly, zeny ty lhaly mi nejvice, prede mnou city se rozplyvaly, za zady se mi vysmaly.... Fuck off NATO, sraz je v Nespojity nerealite plny dlazebnich kostek jedoucich do/z lesa v Den Ú:-) od slova úúúúúúúúúúúúúž:-D

8 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 4. února 2013 v 23:30 | Reagovat

[7]: Vis my pak potkali v lese pocestneho a zeptali jsme se, prosim Te, kudy se jde na nandrazi a on rekl, vidite ty svetle vpravo v dali, tak to je hotel ... aneb ja tam vidim nejake kachnicky, takove ty do koupele :D

9 Add =) Add =) | Web | 5. února 2013 v 14:31 | Reagovat

moc pěkný =) něco k zamyšlení

10 Té | Web | 6. února 2013 v 20:49 | Reagovat

Děkuju. Sny si nikdy vzít nenchám.

Povedený článek. Podle mého názoru realita neexistuje. Každý jí prostě vidí jinak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama