Myšlenky na útěku

6. března 2013 v 16:37 | JS |  Reflexe
Jen tak přemítám. Myšlenky stojí ve frontě na lístek výhledu na realitu vůkol. Každá by k ní chtěla něco dodat, ale já nevím, zda je mám pustit tak daleko. Co kdy jsem pak na neco přišel nebo mi něco došlo. Myšlení se má držet zkrátka, aby se člověk nepřesitil. Je to jako s pistáciemi, člověk je musí vybalit z oříšku a pak teprve se nechat unést jejich slanohořkou chutí. Myšlenky totiž můžou také unášet a to bůh ví kam až. Někdy za hranice všedních míst a někdy je z toho zase průser jako barák. A já vím, o čem mluvím, protože Barák je můj kamarád a ten je jeden velký průser.


Jen tak přemítám. Nechávám emoce, aby vzbouřily hladinu mé všední reality a zase ji pak pracně myšlením uhlazuji do starých dobrých kolejí. Je zvláštní, jak se myšlenky a emoce najednou objeví a zase zmizí. Jako bychom byli předprogramovaní náhodným výběrem z pestrého košíku událostí. Vemte si, čemu všemu říkáme náhoda. A to ještě, že náhodu nepouštíme do myšlení. Umíte si představit náhodné myšlení. To, že souvislý tok myšlenek se najdou rozpadne do kamenných ostrůvků v řece neurotransmiterů a současnost skáče z jednoho na druhý a na další ...

Jen tak přemítám a musím říct, že mě spousta věcí vlastně nebaví, protože se nelíbí mým myšlenkám. Jsou zmlsané a vybíravé. Nechtějí nic jen tak, ale extra. Rády se spojují a nechávájí mě o tom snít. Jo, myšlenkám člověk neporučí, ale měl by si dávat pozor, kdo je vlastně sám, aby ho pak nesmetly myšlenky jiných lidí. Protože konflikty jsou vlastně výměnný pobyt myšlenek mezi lidmi, až dojdou lidé k nějakému stanovisku, které uznají všichni jako řešení.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama