Pan X - zachráněný, i když nezachráněný

3. března 2013 v 18:38 | Stranger_in_darkness |  Pan X
Pan X se probral na lavičce před chalupou. Byl vlahý podzim, šumění listí a vůkol soumrak Slunce hrál poslední dějství každodenního dramatu o poslední výtrysky paprsků skrz horizont obzoru, ale již vítězila Noc, která uchvátila oblohu nad ním. Zmateně se zadíval kolem, všední den a sám na chalupě nazapřenou všemu a všem. Pan X to přehnal s dávkou tvrdé drogy, upadl lehkého kómatu. Začal registrovat realitu. Asi 15 nepřijatých hovorů od slečny Y, nějaké zprávy na opakující se motiv, kde je? Sám nevěděl, pokrčil rameny. Zase mu volala. Postavil se a vzal do ruky telefon. Nevěděl proč, ale zatočila se mu hlava. Vzal ze stolu alobal a párkrát si potáhl zbytku dávky na něm. Teď nebo nikdy. Stále volala slečna Y. Vypadalo to prosebně. Vytípnul to a odepsal v polonepříčetnosti, cože se děje, že dneska domů nedorazí až zítra po práci. Komunikace utichla.


Slečna Y, která se o něj bála, dostala tvrdý direkt jeho sobeckosti. Co s ní? Kdyby dorazil domů bez tak by pytlík ochutnala hned potom, co by ho dal na stůl. A zase ten pocit dvou lidí v jednom pokoji, kde si každý jede za sebe a občas něco prohodí. Aspoň ho nebuzerovala kvůli kouření. Moc ji nechápal, přišel domů a už v šatně smrděla tráva, ale kvůli cigaretám ji vadilo i to, že chodí na balkon. Prý kouří moc. Natáhnul se na lavičku a zavřel oči. Projel jím závan posledních zbytků energie, které v něm vyvolala ozvěna tvrdé drogy v plicích. Byl tak sám a nikomu nemohl věřit ani se svěřit. Slečna Y se pro něj stala vlastně přítěží, která ho připravovala metodicky o větší část množství tvrdé drogy, kterou přivážel z místa A, což bylo hodinu jízdy od domova. Už se neozvala, zašel do chalupy a napil se kofoly. Otřel si ústa a připravil si další dávku. Na chvíli zavzpomínal, jaké to s ní bylo, než přišla s tímhle svinstvem, které ho ničilo, ale protože chtěl, aby ho ničilo. Zítra ráno v pět vyrážel do práce. Pustil rádio a lehnul si. Působilo to na něj trochu atypicky, nebyl nějak hyperaktivní a zaseknutý jako slečna Y. Byl spíš zamyšlený někdo hluboko uvnitř sama sebe. Její myšlená silueta zmizela dalším potáhnutím z alobalu.

A to byl jejich konec, prý ji odkopnul jako psa, ale prostě mu bylo jen špatně a nebyl schopen komunikace. Rozešla se s ním v momentě, když konečně držela klíče od svého nového bytu. A co on? Zůstal sám v polovyklizeném bytě s perspektivou vystěhování do dvou měsíců na vlastní žádost. Uběhl měsíc, už se skoro nevídali. Ležel na letišti s jednou madrací a tiše se černými zorničkami dobýval zpět k realitě. Byl už však hluboko v sobě a realita se rozpustila v jeho polosnění o noční můře, kde ho neustále někdo pozoroval skrz odrazy v oknech a balkónových dveřích. Kde slyšel sousedy, jak se o něm baví a pomlouvají ho. Jediné co dokázal, bylo jít na dojezdu do práce a tam nějak přežít. Dát si po cestě domů dvě piva a opět se zhroutit na madraci k notebooku. A vzít si další dávku tvrdé drogy jako anestézii proti realitě. Ten den už skoro nemohl, měl halucinace, o kterých si myslel, že jsou reálné. Slyšel tekoucí rozhovory o něm skrz zdi, už jen tak ležel v pobledlém stínu sama sebe. Slečna Y se proti všem svým zásadám stavovala u něj, nemusel k ní. Proč? Chtěla dávku tvrdé drogy, proč by jinak za ním šla? Usmál se a dal si další směs neurotoxinů, které ho už skoro strávily.

Zvuk klíčů v zámku. Rychlé kroky a ahoj. Slečna Y přišla na malou scénu už jen jeho obýváku. Zavři za sebou, prosím Tě, ty dveře, zašeptal pan X. Chtěl po ní, aby zavřela dveře do obýváku, protože měl pocit, že je někdo uvidí. Proč jako?, stoupla si do nich. Pan X rezignovaně vzal pytlík a vyklepal z něj asi polovinu. Kolik chceš, zeptala se slečna Y. Panu X bylo prostě blbě a nezvládal ten pocit, že je někdo vidí. Řekni si sama svoji cenu, řekl. Tak já ti dám 300Kč, opáčila slečna Y. Podal jí pytlík tak za 800Kč a posadil se na posteli. Díval se na ni, jak si to strká do peněženky. A co, jak se ti žije v tvém staromládeneckém bytě, zeptala se. Zadíval se na ni úplně rezignovaně a to pohledem, který nechápal vůbec, co říká. Jen v duchu zašeptal, jak asi polovyklizeně. Už nemohl ani pořádně mluvit pod tím tlakem ze stěn, které prosakovaly zvuky od sousedů. Byl bledý a trochu třásl. A co ona? Ona, která tomu všemu tak rozuměla. Ona, která ho poučovala, co má jak dělat. Tak ona sbalila tvrdou drogu a vypadla. Prostě ho tam nechala. Asi aby došel sám úplně v prdeli. Vůbec nic neudělala a stačilo jen zavolat na 155. Dobrý den, tam a tam se válí feťák, už na to nemá, odvezte si ho. Prostě ji už nezajímal a byl jenom taková onuce, se kterou bohužel něco předtím měla.

Vydržel to ještě asi týden. Kolorit práce na dojezdu a pak dát si, aby zapomněl, co všechno se na něj valí. Večer na notebooku a youtube, aby neslyšel hlasy sousedů, kteří ho pomlouvali. Nebo to byla jen halucinace? Snažil se slečně Y napsat, že ho sledují a pomlouvají na celý dvůr mezi secesními vysokými domy. Udělala z něj akorát blbce, opět bez jakékoliv snahy o pomoc nebo prostě jen neuvěřitelné hlouposti, když jí nedocvaklo, že asi nebude v pořádku. Pan X to prostě jeden večer už nevydržel a úplně vystíhovaný slízal z desky vedle matrace celý obsah pytlíku, co měl. Upadl do kómatu, probral se další den úplně na maděru. Vůbec nevěděl, co se děje a kde je. Rozeslal x zmatených sms. Byl KO, konec a blížící se psychiatrie. Už na to neměl. AŽ TEĎ SI NA NĚJ VZPOMNĚLA SLEČNA Y A ZAVOLALA MU POMOC, JEHO TÁTU. Dnes to prezentuje tak, že ho vlastně zachránila. Ano, zachránila ho až potom co ho tato expertka na drogy, která ho zaučovala, nechala něco kolem týdne v halucinacích a vystíhovaného v polovyklizeném "staromládeneckém" bytě. A to jen protože už s ním nechodila. Tolik je pro ni lidský život někoho, s kým 2,5 roku žila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | Web | 3. března 2013 v 21:10 | Reagovat

Škoda, že pokračování s panem X nedopadlo dobře. Potřeboval by nějakou vzpruhu. Je mi ho vážně líto. :o(

A ten úvod s tím popisem okolí je naprosto geniální !

2 dadulka dadulka | 4. března 2013 v 8:40 | Reagovat

Vůbec mne nepřekvaspuje, že to takhle dopadlo. Popravdě to jinak skončit nemohlo, je-li to příběh ze života. Happy-end platí jenom v pohádkách.

3 es ef es ef | Web | 4. března 2013 v 15:08 | Reagovat

To je zajímavý příběh.

4 Stranger_in_darkness Stranger_in_darkness | Web | 11. března 2013 v 21:27 | Reagovat

je to take konspiracni teorie, tedy to jak jsou jednotlive udalosti dany do kontextu, je myslenkova konstrukce autora, mozna ma pravdu a mozna ne ... ale samotna fakta, tedy to, co se mu stalo, by mela byt realita ... ovsem taktez trochu priohnuta (ale nepatrne v detailech), aby se sedela na teorii a zaroven se to dalo cist ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama