Pan X zmizel a bude zmizelej ... v téhle realitě skončil

18. března 2013 v 5:12 | Stranger_in_darkness |  Pan X
Zešeřilo se, stínohra zapadajícího Slunce a šumění stromů jako by podbarvovaly melodramatičnost okamžiku. Pan X se prostě zhroutil, realita kolem něj se stala směsicí noční můry a levného "C"-kového hollywoodského bijáku. Nic naplat, telenovela končí. Vzal si další hrst prášků a zapil je vodkou, kterou doprovázel jablečný džus. Ani už nevěděl, kolik toho v sobě má, zadíval se kolem sebe a napočítal tři prázdná plata od psychofarmak. Bylo mu smutno a byl sám. Ještě chvíli, řekl si v duchu a loknul si vodky. Jen tak seděl na skále a sledoval rej ptáků nad ním. Ale vůbec nic mu to už neříkalo, pomalu oblboval všechny své smysly. Zadíval se do kraje, kde se množila noc, zabírala kus za kusem země a bylo jisté, že její vláda vydrží až do svítání. Jemně se usmál pan X, ale co teprve já? Vydržím do svítání?


"Uvědomil si, že již nezná kategorie, nehledá řešení. Jen prázdně prochází ulicí plnou lidí, pachtících se někam. Najednou si věděl, že mu jich je líto. Někteří z nich ho nenávidí, někteří ho litují, jiní ho ignorují, ale nikdo ho nemiluje. Jeho ústa se naplnila soucitným úsměvem. Teď mohl klidně odejít. Jeho kroky zamířily do načervenalé hloubky soumraku, aby došly konce. Neboť našel odpověď otázku, jaké to je, nežít život." Poslední věc, kterou vzkázal slečně Y. Ne, že by ji to zajímalo, o vysáté a odhozené věci se nikdy nezajímala. I s recyklem musel chodit výhradně on, prostě neměla ráda odpad a to jakýkoliv. A on odpad byl. Loknul si vodky a posunul číslo prázdných plat na čtyři. Ne, že by se chtěl zabít kvůli ní, to ne. Prostě jen zmršil spoustu věcí zároveň a už to nešlo dát dohromady. Jedinou cestou bylo to ukončit. Ano, ukonči to!, jak mu s oblibou psávala slečna Y. Škoda, že jsem to neukončil, zasmál se nahlas a psychofarmaka mu rozmazala poentu, kterou měl na jazyku. Zamyslel se nad tím, zda citaci slečna Y pochopí, byl si skoro 100% jistý, že ne a to jako obvykle. Byla prostě hloupá a přeci vsadil na ni. Bude žít jen v tom případě, že ho ona zachraní. Pocta myšlence mé Beatrix, tedy té, co prošla Peklem, Očistcem až do Ráje. Jak je vidět básník v něm se opět mýlil, nezachrání ho, nechá ho už podruhé chcípnout. Tentokrát se ovšem pojistil. Další runda s vodkou do něj zaplula. Ano, je skále a dívá se do krajiny vůkol. Je tam sám a nikdo neví, kde je a co dělá, avšak nikdo ho zatím ani nepostrádá. To až zítra tak polednímu ...

Slunce již definitivně zapadlo. Noc rozehrála rej zvuků ve tmě vůkol. Odhodil prázdnou krabičku a vzal si novou. Vybalil si prášky na dlaň, hodil si je do pusy a zapil je vodkou. Nová šarže něčeho jiného, uvidí se co dál. Pomalu přestával vnímat svět kolem, řítil se do polokomatu mixu alkoholu, prášku a drog. Jj, zadíval se do tmy a vzpomněl si, jak mu drogy nabídla, jestli si nechce dát s ní. Měl ji poslat do prdele, smažku jednu, ale byl tak nějak okouzlený, že si dal s ní. Dostala ho, rozjela to s ním a pak když byl úplně na dně, se na něj vysrala. Prostě její styl, jak začalo něco připomínat odpad, tak šup vysypat. Pryč z mého života jako by k němu slečna Y promlouvala. Zapil další rundu a polil se jablečným džusem. Už skoro neudržel láhev. Aspoň až ho najdou, bude vonět jablkem. Rozchechtal se a svalil se na zem. Asi půlhodiny se sbíral, zase opřel o skálu, dal si další rundu a zavzpomínal. Vlastně ho podělala hned na začátku. Tvrdila, že nájem bude 3.500 Kč a nakonec byl 7.000 Kč. A to ho ještě nakonec 2/3 platil on. Hezky si to zařídila, aby nemusela bydlet s tatínkem a novou macechu v baráku. Našla si debila (jeho), který ji to pomohl zařídit. Smažka, odplivl si.

Škoda jen, že stačil pokazit takových věcí okolo. Slečnu Y nikdy nezajímalo, odkud peníze má, hlavně, že si může užívat a jezdit na výlety. Konečně, protože do té chvíle si prý nic neužila a všichni její kamarádi na VŠ si přece užívají. Tak proč ne ona též? A hlavně za každou cenu. Další rundu málem vyzvracel, naštěstí si koupil kvalitní vodku, takže její ostrý jedovatý nůž vnitřnostmi až tak nepociťoval. Znaveně a obluzeně ležel a koukal. Prášková lobotomie zabrala až nečekaně důrazně. Myšlenky se mu rozpily do turbíny otáček kolem vlastní osy. Motal se a přitom seděl a tupě zíral do tmy. Sám, smutný, ale tak volný. V duchu si řekl, teď už to nemůže bolet. Teď už ne. Poslední myšlenka projela hlavou, vzpomněl si, jak slečna Y polohahá tancovala v tílku na balkóně jako kurvička za 300 Kč. Fuj, otřásl se a odplivnul část žaludečních kyselin s vodkou. Teď, houpavým krokem se dobelhal až k horizontu skály. před ním už jenom černá díra jezera noci. Vzpomněl si na svůj oblíbený vtip, poslední slova sebevraha? I beleave. I can fly. A skočil ...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 siminikki siminikki | Web | 18. března 2013 v 17:46 | Reagovat

No, tvůj blog, je takový "nudný", jako není zde moc pestrých barev a je to takové zvláštní...Ne, že bych říkala, že mám lepší, sice barevnější, ale je to poděs světa!

2 Argonna Argonna | Web | 18. března 2013 v 18:00 | Reagovat

Hovori sa, ze co ta nezabije, to ta posilni. ...tak pana X to zabilo :| Skoda.  Tozvie, do akej reality dopadol. Kazdopadne velmi dobre napisane :)

3 keepon keepon | Web | 19. března 2013 v 16:25 | Reagovat

Skvěle napsané. Smekám.

4 Zuzka Zuzka | Web | 20. března 2013 v 15:09 | Reagovat

Stále ještě mohl spadnout dobře a rychlý převoz do nemocnice s vypumpováním žaludku a podáním aktivního uhlí by mu mohlo zachránit život. Naděje zůstává poslední ;o)

5 Anďa Anďa | Web | 23. března 2013 v 19:51 | Reagovat

máš krásnej blog =)

6 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 28. dubna 2013 v 20:34 | Reagovat

Nádherně napsané, ale strašně smutné.. Úplně mě to pohltilo.. Jsi den ode dne lepší a lepší ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama