Jako onyx mých strastí září temnotou

27. června 2013 v 18:17 | JS |  Reflexe
Jsem Ydgrail, tiše dlím v Pustinách a pomalu existuji časem a prostorem v bledém měsíčním svitu vzdálených světů. Krůpěje temnot kolem mě mi vypráví starý příběh, který nezná konce. Přemýšlím a dýchám vůni temných květů. Přemýšlím a jsem tak šťasten tam, kde nevnímám staré okovy. Přesto pod stromem, jemuž odvál vítr listí, sedím a dívám se. Sním.

Vzpomínka. Vlnka na hladině, která se chichotavě mihne myslí, mě oslovila se svoji prosbou. Prý nechce být zapomenuta, prý stojí za to, aby žila dál. Budu žít i já s ní? Měl jsem se prstýnek v temných vodách šílenství, měl jsem ho a vrtošivá nálada ovládla můj vnitřní svět. Dála jsem na hlas basníka, říkám mu JS. Dal jsem mu poslední šanci vidět v poetičnosti svět a tak jsem seděl, čekal a zatím zapadalo Slunce. Scenérie umrtí dne se zbarvila do šarlatu a Noc začala polykat jeho omamnou chuť, sílila a rosta. A s ní básníkova beznaděj, nechtěl být sám a měl prstýnek. Čekal ... a nedočkal se. Byl čas přestat snít a v šampaňském utopit poslední zbytky víry v zázrak, který se obyčejně nekoná.


Vzal jsem prstýnek básníkovi a on odešel. Někam daleko, kam nedosáhne síla veršů a kde jeho hlas strávila temnota samoty, neboť nechtěl vplést svým Múzám elegie do vlasů. A já, já měl prstýnek. Jako onyx mých strastí zářil temnotou, kterou jsem procházel. Jako onyx mých strastí zářil a já s ním nedokázal žít. Tak jsem ho dal Frídě do vínku, malé holčičce, která se právě narodila v ten čas. Proč? Protože až ji bude 15ct let, tak ho dostane a její krása bude, jako onyx mých dávných snů o lásce, zářit temnotou. V ten čas já vstanu v Pustinách a tiše do větru vůkol zašeptám, budiž šťastná jako byl šťastný básník, který do prstýnku zaklel krásu svých dní. A i on vykřikne z hlubin duše a ve verších nechá rozkvést růži své radosti v kouzelnou omamnost jejího pohledu, který se bude odrážet v drahokamu prstýnku do konce jejích dní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anne Anne | Web | 27. června 2013 v 19:54 | Reagovat

Krásný článek :)
Mimochodem, jak jsi slavil léto v parku? :D

2 DarkRose Strange SaanKun DarkRose Strange SaanKun | Web | 27. června 2013 v 20:04 | Reagovat

Ahoj jo je pěkná :3

3 Verča.. Verča.. | Web | 27. června 2013 v 23:13 | Reagovat

Jako bys nepatřil do tohoto světa. Jak je možné že píšeš takto nádherně? Tvůj styl je ojedinělý a skrývá se v něm kouzlo!

4 Anne Anne | Web | 29. června 2013 v 9:02 | Reagovat

[3]: Naprosto souhlasím!

5 Lukáš Lukáš | Web | 30. června 2013 v 17:37 | Reagovat

Zdravím,

[3]: má dobrou imaginaci. Tak to je.

6 Verča.. Verča.. | Web | 30. června 2013 v 23:48 | Reagovat

[5]: to určitě ano.. i tak je to tak.. jiné, tak tajemné

7 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 23:55 | Reagovat

Tvůj článek, aneb ukázka toho, jak lze malovat slovy=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama