Strach uvnitř nás

18. února 2015 v 10:05 | JS |  Téma týdne
Mám strach. Bojí se každou vteřinu svého života. Bojím se sám sebe, toho kýble špíny, co má každý pod pokličkou hranice normálnosti v nás. Nevím, zda se s tím dá žít a tak paběrkuji na troskách sám sebe. Bez vyznání, naděje i sebe. Ztratil jsem se sám v sobě a vlastně jsem umřel. Tedy svým způsobem jsem zanikl ve společnosti. Už nikam nepatřím a nevím, co mám vlastně dělat, abych zase žil.

Mám strach. Metafyzický strach z toho, co bude potom. Každou sekundou se ve mně láme schopnost začlenit se zpět. Skončil na pranýři útržků vzpomínek a svých činů. Trpím nemocí sebe sama. Ale je to nemoc? Ne, je to stín minulosti, který mě zabil a já nemůžu najít denní světlo.

Mám strach. Už nic jiného nevnímám. Ten odér strachu mnou postupuje a užírá mé vnitřnosti. Mám strach být a čekám na popravu, která nepřichází včas.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 8. července 2015 v 19:22 | Reagovat

Abych si uvědomila sama sebe, obvykle mi pomáhá udělat něco bláznivého, jiného. Vymezit se vůči společnosti, čímž si uvědomím, co a kde vlastně jsem já.
Cesty a způsoby každého jsou ale odlišné=) ačkoli stále lidské.

Občas mi přijde, že jsme si na ty kýble špíny už tak zvykli, že přestávají být děsivé..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama